top of page
Prazske zidle_Stvanice-2-modre+overlay.jpg

Náš
přístup

Věříme, že tvorba veřejného prostoru je zároveň vytvářením společného světa. Ve veřejném prostoru se lidé mohou setkávat, vzájemně se pozorovat, dávat se do řeči, užívat si stejné věci. Mít se společně dobře a budovat vztahy. 

Domluva o podobě veřejného prostoru je navíc určitou laboratoří společenského dialogu. Když se tvorba veřejného prostoru vezme za správný konec, může všem zúčastněným přinést klíčové zkušenosti: lidé se během ní učí formulovat priority, nacházet respekt k odlišným zájmům a potřebám, řešit praktické problémy, utvářet porozumění, hledat konsenzus. To vše jsou zkušenosti, které mohou posílit vzájemnou důvěru ve vedení města i jeho občany - a posouvat tak společnost jako celek.

Jak přistupujeme k naší práci? Vycházíme z těchto principů:

01

Nejprve hledáme správné otázky

Umíme klást otázky, abychom zjistili, co vlastně město hledá a co potřebuje. Vždy začínáme tím, že se společně s městem snažíme zformulovat vhodné zadání. Nechceme obcím vnucovat drahá a nablýskaná řešení: víme, že mnoho problémů není třeba řešit nákladnou rekonstrukcí, ale třeba jen lepší údržbou - a že občas není potřeba strategie na dvacet let dopředu, ale stačí pár dobrých nápadů, jak vyřešit nejpalčivější problémy.

02

Aby vznikl kvalitní návrh, je třeba i kvalitní proces

Všechny změny ve veřejném prostoru potřebují podporu lidí, kteří v něm pobývají, kteří se o něj starají a kteří o nich rozhodují, ať už jako úředníci či politici. Platí to zejména u velkých projektů, jako třeba kompletní rekonstrukce náměstí nebo vznik nového parku. Aby vznikl dobrý výsledek, je třeba mít dobře nastavený proces. Tak, aby zahrnoval všechny aktéry, umožnil dobře formulovat všechny zájmy, potřeby a požadavky, pomohl najít široce sdílenou dohodu o tom, co se má stát a jak to má fungovat. O posunech je třeba průběžně informovat, aby si je lidé mohli uvědomit.

03

Změny ve veřejném prostoru potřebují podporu lidí

Nejhorší je, když se dělají věci, co mají sloužit lidem, aniž by se někdo pořádně zajímal o to, co lidé vlastně potřebují. Proto si myslíme, že nejlepší je ptát se na to lidí už od začátku. Zapojit velké i malé aktéry a dát všem šanci se zapojit do vytváření zadání.

Participace musí být vždy nastavena adekvátně problému. Existují i nepopulární změny, které je přesto potřeba udělat. Někdy to znamená, že se změna musí realizovat shora, na základě dat, ne dojmů. Občany je třeba o ní transparentně informovat a následně společně s nimi vyhodnocovat.

Aby lidé přijali změny za své, je třeba věnovat péči jejich vysvětlení. O chystaných projektech je třeba mluvit tak, aby tomu mohl rozumět každý běžný občan - odborná témata je třeba překládat do normálního jazyka.

Zapojení lidí - ať už formou dotazníkového šetření, workshopů, moderovaných debat, tematických procházek či připomínkování návrhu - může nejen výrazně zkvalitnit výsledek, ale lidé díky tomu také mohou místo více přijmout za své. Ve městech se nemá investovat jen do do revitalizací a fyzických úprav, ale i do pěstování mezilidských vztahů.

04

Umíme doručit výsledky i v komplikovaných podmínkách

Nejsme “jen architekti” - máme dlouholeté zkušenosti, jak těžké je zařídit věci z pozice politika či úředníka. Chápeme, jak časově i energeticky náročné je v rámci české veřejné správy zařídit jakékoli změny - nebudete muset trávit hodiny tím, že nám budete vysvětlovat, jaké legislativní, finanční nebo byrokratické překážky vás omezují. Víme, že ne vždy se dá vše udělat dokonale. Občas není čas, občas nejsou peníze, občas není politická podpora. Jsme schopni tohle všechno zohlednit a pracovat na takovém řešení, které je to nejlepší možné za daných podmínek.

Máme pochopení i pro to, že projekty ve veřejném prostoru jsou citlivé. A že proces proměny města může být nepříjemný a plný konfliktů. A rozumíme, že strategie řešení mohou být různé - občas je potřeba jít hlavou proti zdi, občas je třeba dělat věc postupně a bez většího rozruchu, občas je potřeba dlouhá a důkladná diskuse s mnoha aktéry. Umíme reagovat na konkrétní kontext a situaci.

05

Fungovat to má i bez nás

Nechceme fungovat tak, že přijdeme do města, uděláme projekt, v mašličkách ho odevzdáme a nashledanou. To, jak vypadá veřejný prostor, je odrazem toho, jak město funguje - a nemá smysl dělat investice do věcí, které potom město nebude umět používat či spravovat. Proto chceme, aby každý projekt vznikal v úzké koordinaci s radnicí, a aby jeho součástí bylo i to, že se společně naučíme o dané místo starat. Největší radost máme, když se lidé na radnici společně s námi něco nového naučí - a pak zvládnou rozvíjet veřejný prostor i bez nás.

06

Zajímají nás souvislosti

O jakémkoli zadání vždy uvažujeme v širších souvislostech. Víme, že má-li se řešit stav náměstí, je třeba dívat se i na to, jak náměstí funguje v rámci města; chápeme, že k dopravním otázkám je třeba stavět se komplexně; a že park není jen na okrasu, ale součást zelené infrastruktury celého města - a taky, že problém péče o park souvisí s celkovým fungováním městského úřadu.

07

Udržitelnost není jen o ekologii

Udržitelnost se netýká jen ekologie. Důležitá je pro nás ve třech významech - udržitelnost ekologická, sociální a ekonomická. Pro opravdu udržitelné řešení je klíčové rozvíjet všechny tři najednou.

 

Ekologická udržitelnost: 

Krajinu chápeme jako klíčový a základní stavební kámen všech míst. Je nutné ji chápat, respektovat, propojovat a tvořivě rozvíjet. Nedílnou součástí každého i sebe menšího projektu má být zamyšlení, jak v místě rozvíjet biodiverzitu, která je stěžejní pro naše přežití (hmyz ve městě potřebujeme!), často jsou to velmi levná a neintiutivní řešení, třeba vytváření holých nezarostlých strání např. vydupáním běžci či zvířaty. Na všech projektech, které se týkají krajiny, spolupracujeme se specialisty - krajinářskými architekty, biology, vodaři. 

Města potřebují vytvářet podmínky pro aktivní mobilitu. Když co nejvíc lidí chodí pěšky nebo jezdí na kole, je to ekologické: znamená to méně emisí, více prostoru i zdravější obyvatele. A navíc je to nejlevnější způsob dopravy.

 

Sociální udržitelnost: 

Když utváříme město, myslíme na ty nejslabší. Když je ulice dobrá pro ně, je pak dobrá pro všechny.

Nastavujeme procesy tak, aby pomáhaly posilovat komunitu v místě. Aby díky nim lidé snáze navazovali vztahy, které je budou obohacovat.

Máme rádi, když má v sobě projekt i vzdělávací složku - lidé se mohou dozvědět něco nového, co už jim nikdo nevezme. Anebo své vědomosti sdílet mezi ostatní.

Ekonomická udržitelnost: 

Vždycky vytváříme návrhy pro různé časové horizonty - rychlé a levné řešení, tzv. quick wins, střednědobé projekty, a pak dlouhodobé vize, kam chceme místo ideálně směřovat.

Klademe důraz na management. Veřejným prostorům často nechybí velké investice a kompletní rekonstrukce, ale třeba jen kvalitní správa. Pomáháme nastavit dobrý systém péče. Náročnost budoucí údržby je pro nás klíčovým hlediskem i při vytváření návrhů.

Snažíme se zapojit do fungování místa místní, protože když mají lidé místa rádi, chovají se v nich lépe a pečují o ně, což mimo jiné také významně šetří peníze.  

Pomůžeme samosprávám zajistit financování projektů skrze dotační tituly (zejm. IROP).

08

Otevřená komunikace je základ příjemné spolupráce

Umíme nalézt a odvyprávět příběh, který se skrývá za úkolem, na kterém pro město pracujeme. Záleží nám na tom, aby lidé rozuměli tomu, co děláme a co se společně snažíme - a tak o tom mluvíme. A píšeme. Lidským jazykem a srozumitelně. 

Umíme zadavateli pomoci i se strategií komunikace celého projektu směrem k veřejnosti. Otevřenou komunikaci chápeme jako součást úkolu - úspěšný projekt ve veřejném prostoru má prohloubit také důvěru obyvatel v město, a proto je potřeba pokrok lidem zřetelně ukázat.

bottom of page